Jezdecký koníček přináší rovnováhu a pohodu do života

Jezdecký koníček je různorodý, obohacující a odměňující. Současně tento sport přináší široké spektrum pohody a učí svého nadšence zodpovědnosti. Trenérka pohody Kanerva Ahonala jezdí na koni celý svůj život. Zvlášť blízká jejímu srdci jsou islandští koně.

Kanerva Ahonala je vášnivou nadšenkyní islandských koní.

Jezdecký koníček je vhodný pro všechny věkové kategorie

Jezdecký koníček lze začít v jakémkoli věku. Jedna z nejoblíbenějších forem jezdeckého sportu, jízda na koni, je oblíbeným koníčkem mezi lidmi všech věkových skupin. Kromě jízdy na koni zahrnuje jezdecký koníček i řadu dalších způsobů, jak pracovat a komunikovat s koněm. Kromě jízdy na koni se koně využívají například v dostizích a v hipoterapii.

Kanerva Ahonala je vášnivou nadšenkyní islandských koní. Ve své denní práci působí jako trenérka pohody a provozuje dvě wellness centra v Helsinkách. Kanerva vnímá jezdecký koníček jako dokonalý vyrovnávací prvek vedle hektického městského života. „Když jsem v stáji uprostřed přírody a dýchám čistý vzduch z Vihti, mnoho věcí a jejich důležitost se mi vyjasní,“ popisuje Kanerva.

Stejně jako mnoho jiných jezdeckých nadšenců i Kanerva se k tomuto koníčku v dospělosti znovu vrátila. „Jezdím téměř celý svůj život. V dospívání jsem soutěžila v disciplínách chůze koně dokonce na mezinárodní úrovni. Kvůli práci jsem na asi 15 let přestala jezdit, ale před asi pěti lety jsem se k tomu znovu vrátila,“ vypráví Kanerva.

Časově většina jezdeckého koníčku spočívá v péči o zvířata. Nejúčinnější nadšenci tráví ve stáji několik dní a hodin týdně. Ačkoliv je to časově náročný koníček, jeho přínosy mohou být tak obrovské, že se projeví ve všech oblastech života. Tak tomu bylo i u Kanervy.

„Chodím do naší stáje ve Vihti 3–4krát týdně a obvykle tam strávím celý den. Zorganizovat si čtyřdenní pracovní týden kvůli koníčku mi trvalo dva roky, ale byla to jedna z nejlepších rozhodnutí pro mou pohodu. Oddělení věcí přináší perspektivu a vyjasňuje myšlenky,“ popisuje Kanerva.

Dobré jezdecké dovednosti zahrnují vytvoření důvěryhodného vztahu mezi koněm a jezdcem.

Dobré jezdecké dovednosti jsou klíčové v jezdeckém koníčku

Při začátcích s jízdou na koni je důležité naučit se jezdecké dovednosti. Jezdecké dovednosti jsou klíčové ve všem, co děláme, protože základním principem jezdeckého sportu je vždy blaho koní. Dobré jezdecké dovednosti zahrnují zvládnutí péče a manipulace s koněm, stejně jako vytvoření důvěrného vztahu mezi jezdcem a koněm. Vytvoření důvěrného vztahu vyžaduje hlubší porozumění náladám koně.

„Při práci s koňmi, zejména s mladými, je třeba mít neustále nastražené smysly. Denně je nutné hodnotit náladu koně a přizpůsobovat tréninky tomu, co se zdá být pro koně vhodné. Koně mají také různé dny, a podle toho se musí postupovat,“ shrnuje Kanerva.

Práce na blahu koní je pro Kanervu naprosto zásadní.

Spojení milovaného koníčku a pracovního života

Podnikání a vlastnictví více koní vyžaduje mnoho času, práce a organizačních schopností. Kanerva se popisuje jako teplá a empatická, ale také upřímná a přímočará, což jí velmi dobře funguje při práci s koňmi.

První vlastní kůň, Strakur, přišel do rodiny, když bylo Kanervě asi 20 let. „Strakur, známý také jako Takku, je nyní již 32letý, takže je s námi už dlouho. Takku je „The grumpy old man“, tedy mrzutý starý pán, který ale přes svou tvrdohlavost a mrzutost miluje pozornost a čilé aktivity. Je to opravdový společník s mnoha příběhy, které rád vypráví, pokud si je někdo umí poslechnout,“ popisuje Kanerva.

Kanerva vlastní s rodinou islandskou jezdeckou farmu Ofeigur ve Vihdinu v krásné kulturní krajině Pääkslahti. V létě 2021 se v rodině narodil islandský hřebec Dagdraumur, zvaný Dagis, který i přes svůj mladý věk již psal historii – je prvním islandským koněm v Finsku oplodněným zmrazeným spermatem. „Dagis je i přes svou malou postavu už velký chlap. Přátelský mazel, který trénuje se stádem klisen a začíná se chovat jako hřebec,“ vypráví Kanerva.

Když se Kanervy ptají na nejdůležitější důvod, proč chodí do stáje, odpověď je jasná: „Blaho koní je pro mě naprosto zásadní. Když děláte věci pro dobro koní, jasně si uvědomíte smysl své práce. To mi naopak dodává spoustu energie a dobrý pocit.”

Správné oblečení je při ježdění klíčové. Kanerva ve svém oblečení důvěřuje merino vlně. Mezi Kanerviny oblíbené produkty patří merino spodní prádlo z kolekce Sensitive, tunelový šátek a merino vlněné ponožky a zároveň dobře padnoucí svetr Kaarna z merino vlny.

Nezapomeňte na vrstvené oblékání! Takto vám bude v jízdárně teplo po celý rok

Jelikož je jezdectví často celoroční zálibou, je správné a vhodné oblékání klíčové. „Dobré padnutí a kvalita jsou důležité jak u vybavení pro koně, tak i pro jezdce. Při oblékání do jízdárny je třeba brát v úvahu pohodlí materiálů, jejich lehkost a dobré padnutí. Nejdůležitější jezdecké vybavení tvoří pohodlné, vhodné oblečení, kvalitní helma a bezpečná obuv,“ shrnuje Kanerva své myšlenky o potřebném jezdeckém vybavení.  

Merino vlna je součástí Kanervina šatníku již několik let. „Merino vlna nepíchá, je chladivá v létě a hřejivá v zimě, a také se snadno nezapáchá,“ připomíná Kanerva výhody merino vlny v prostředí jízdárny. „Je těžké vybrat si oblíbený produkt od North Outdoor, protože používám jejich výrobky opravdu všestranně a téměř denně. Merino spodní prádlo z kolekce Sensitive a merino ponožky jsou ale dva produkty, bez kterých bych v zimě v jízdárně nemohla pracovat. Merino ponožky vrstvím podle potřeby a ponožky mám proto v několika různých tloušťkách,“ radí Kanerva.

Vrstvené oblékání je obzvláště důležité v zimním období. V nejchladnějších dnech má Kanerva často navíc na sobě teplý merino svetr z kolekce Nature. Kromě již zmíněného vybavení je důležité také chránit hlavu a krk při ježdění: „Tunelový šátek z kolekce Sensitive je nezbytným doplňkem jezdce! Pod helmu se často těžko vejde čepice, ale šátek přetažený přes uši funguje dokonale,“ chválí Kanerva.

Cílem chůze je představit koně a jeho různé chody co nejlépe.

Chůze je specifický jezdecký styl islandských koní

Kanerva se dostala k islandským koním skrze svou matku, která byla v mládí nadšenou jezdkyní. „Všimla jsem si, že mnoho přátel z mého věku se vrací bydlet zpět do svého rodičovského domu nebo do jeho blízkosti. V dětství jsme často měnili bydliště a žádné z těch míst jsem necítila jako skutečný domov. Mám pocit, že mi koně přinášejí tu dětskou atmosféru, ke které se chci vrátit,“ vypráví Kanerva.

První kůň v rodině, islandská klisna Brunka, byla v rodině již při Kanervině narození. Později se Kanerva naučila jezdit na Brunčině hříběti, Draumurovi. „Dalo by se říct, že jsem se narodila v sedle koně,“ směje se Kanerva.

Islandští koně kromě základních chůzí, tedy kroku, klusu a cvalu, obvykle ovládají také jeden nebo dva speciální chodové způsoby. Chodem se rozumí různé způsoby pohybu koně. Speciálními chody islandského koně jsou tölt a flying pace. Islandští koně tak mohou mít až pět chodů. Jezdecká disciplína zaměřená na tyto chody je specialitou islandských koní. Cílem této disciplíny je předvést koně a jeho různé chody co nejlépe. V České republice tyto soutěže organizuje Finská asociace islandských koní Sihy.

Kanerva jako nejlepší vlastnost islandských koní vyzdvihuje jejich všestrannost. Podle ní však všestrannost není omezena pouze na ovládání chodů. „Kromě jízdy na pět chodů lze islandské koně využívat také v drezúře, skákat přes překážky a jezdit na dlouhé vyjížďky v terénu. Jejich nervová soustava a povaha často vyhovují i různým formám hipoterapie. Islandský kůň je díky své povaze vhodný jak pro děti, tak pro dospělé. Nejlepší jedinci přizpůsobují rychlost a energii jezdcově úrovni, čímž jsou bezpečným koněm pro všechny,“ říká.

Kanerva sní o návratu k soutěžím v chodech. Na obrázku je jeden z nejnovějších přírůstků do Kanerviny koňské rodiny, Jarl.

Nejdůležitější je odvážit se snít

Nejnovějšími přírůstky v Kanervině koňské rodině jsou osmiletí Jarl, přezdívaný Jartsa, a Jarhletta, zvaná Jarla, kteří dorazili z Islandu do Finska koncem srpna 2021. „Jartsa má vzdělání přesně pro mě. Je šikovný, ale rozhodně ještě není hotový. Věřím, že se společně během příštích let velmi zlepšíme,“ říká Kanerva.

Kanerva sní o postupném návratu k soutěžím v chodech. V mládí soutěžila dokonce i v národním týmu v této disciplíně a doufá, že se v budoucnu dostane na stejnou úroveň.

Kanerva jako výzvu pro úspěch v soutěžích ve čtvernožce uvádí rostoucí počet islandských koní a s tím i zvýšení úrovně soutěží, stejně jako další změny, které v tomto sportu nastaly. Podle Kanervy je také obtížné předpovědět potenciál mladšího koně. Při rozhodování o budoucnosti proto hodlá Kanerva přistupovat k výběrům s ohledem na kapacitu koně. Jako vytrvalá a cílevědomá osobnost si však Kanerva dovoluje snít: „Snítivost živí motivaci, proto své sny neomezují.“